Renault 4 - svěží padesátník

Renault 4 – svěží padesátník

V červenci 2011 oslaví kulaté padesáté narozeniny nejprodávanější Renault všech dob (a zároveň nejprodávanější francouzský vůz) Renault 4. Tento automobil byl vyvinut s cílem nabídnout širokým vrstvám evropských motoristů dostupný a úsporný dopravní prostředek. Měl ovšem nabídnout výrazně větší užitnou hodnotu než předchozí „želvička“ 4 CV s motorem vzadu. Tento úkol se konstruktérům podařilo splnit na jedničku – dokonce tak dobře, že „čtyřka“ po všech stránkách překonala svého úhlavního a také staršího konkurenta Citroen 2 CV.

Jednoduše tvarovaný, přesto však sympatický vozík byl na tento nelehký úkol dobře připraven – jednalo se o první Renault s pohonem předních kol. Tato koncepce umožnila výborné využití obestavěného prostoru jen 3,6 m dlouhé karoserie. O komfortní odpružení i na horších cestách se starala čtveřice torzních tyčí. Řazení probíhalo pomocí deštníkovitě tvarované řadicí páky, která vyčnívala pod přístrojovou deskou. Dva páry bočních dveří doplňovala praktická zadní výklopná stěna – jednalo se vlastně o jeden z prvních hatchbacků na trhu. Dokonce již bylo možné sklopit zadní sedadlo a výrazně tak zvětšit zavazadlový prostor.

Jak se na správný lidový evropský vůz slušelo, R4 byla osazována malými pohonnými jednotkami, které se vždy nacházely podélně za přední nápravou. První provedení mělo čtyřválec o objemu pouhých 747 cm3 s výkonem 23 k a muselo se spokojit s třístupňovou převodovkou. Ještě skromnější R3 s motorem 603 cm3 a extrémně spartánskou výbavou se ale na trhu neprosadil, takže ve výrobě vydržel jediný rok. Pak ovšem objem motoru čtyřky pomalu rostl – přes 848 cm3, 956 cm3 až po finálních 1108 cm3 se 34 k. Vůz se v průběhu svého dlouhého života pochopitelně podrobil i řadě jiných inovací – jmenujme třeba chromovanou masku chladiče (1967), dvanáctivoltovou elekrickou instalaci (1970), účinnější brzdovou soustavu (1973), plastovou masku chladiče (1974) či přední kotoučové brzdy (1982). Kromě základní pětidveřové verze se dlouhá léta vyrábělo také oblíbené užitkové provedení Fourgonette a v menších sériích vznikalo otevřené provedení bez dveří Plain Air. Na podvozkové plošině R4 jezdil rovněž plážový vozík Rodeo s plastovou karoserií, což byla Renaultova odpověď na podobně koncipovaný Citroen Méhari. V posledních letech produkce vznikaly líbivé akční série se speciálním barevným laděním, čalouněním atd.

Renault 4 vznikl v celkovém počtu 8 130 000 kusů, takže dodnes drží skvělé třetí místo v žebříčku nejprodávanějších automobilů všech dob – před ním je pouze Volkswagen Brouk a Ford T (na prvním místě často uváděnou Toyotu Corollu lze těžko uznat, protože vůz mezigeneračně zcela změnil koncepci pohonného ústrojí).

Poslední čtyřka sjela z výrobního pásu v prosinci 1994, tedy neuvěřitelných 33 let od své premiéry. Vůz se v posledních letech vyráběl již pouze ve Slovinsku.

Renault 4 se prodával ve 100 zemích po celém světě a velkou oblibu si díky své láci, jednoduchosti a odolnosti získal například také v Africe. Jednalo se prostě o miláčka všech motoristů, kteří neměli peněz nazbyt – v šedesátých letech plnil úlohu dostupného rodinného vozu pro městské i vesnické obyvatelstvo, od 70. let si čtyřku pořizovali zejména studenti a ženy v domácnosti a po celá desetiletí se stal coby dodávka věrným pomocníkem francouzských řemeslníků a živnostníků. Čtyřka si postupně vybudovala kultovní status a kromě toho se stihla úspěšně zúčastnit i náročných sportovních podniků (Rally Monte Carlo, Rally Paříž-Dakar) i odvážných dálkových jízd skrz několik kontinentů. Dnes je tato nezapomenutelná francouzská lidovka oblíbeným young-timerem a jeho příznivci se sdružují v řadě klubů. U příležitosti letošních kulatých narozenin „er-čtyřky“ Renault připravil řadu zajímavých akcí, jejichž vyvrcholením bylo mezinárodní setkání těchto vozů ve francouzském městě Thenay 15.-17. července 2011.

Související článek: Historie Renaultu 4

(17.8.2001)

Roman Poláček