Dacia Duster 1.5 dCi/80 kW 4x4 Prestige - velmi zdařilá evoluce (II. díl)

Kufr stále dost skromný...

V poslední kapitole prvního dílu tohoto testu jsme nijak nejásali nad velikostí kabiny nového Dusteru, kterou tento automobil stále připomíná spíš prostorný model segmentu B (malé vozy), než plnohodnotné Céčko (nižší střední třídu), kam je svými vnějšími rozměry oficiálně řazen. Bohužel i zavazadlový prostor je mezi Es-Ú-Véčky nižší střední třídy spíše podprůměrný. V případě testované verze s poháněnou zadní nápravou totiž jeho základní objem činí 411 l a po sklopení zadního sedadla a využití až po strop 1444 l (pokud by se jednalo o předokolku s prostorově úspornější zadní nápravou, obdobné parametry by byly o něco příznivější – 445/1478 l, protože kufr je v tomto případě mírně hlubší). Nabízených 411 l základního objemu není pro cestování dejme tomu čtyřčlenné rodiny žádné terno, to se ovšem bavíme o standardním provedení s lepicí sadou na opravu pneumatik, která rozhodně nepředstavuje příliš spolehlivé řešení případného defektu (opravit s ní lze pouze malé průrazy a samozřejmě pouze v dotykové části běhounu). Testované auto ovšem mělo za příplatek 1800 Kč plnohodnotné rezervní kolo, což jsme samozřejmě kvitovali s povděkem. Rezervu navíc po stranách obepíná poměrně silná polystyrénová vložka, aby byla zachována rovná podlaha. Základní objem kufru se tak ovšem smrskl na již opravdu skromných 376 l, což už je hodnota běžná u současných hatchbacků nižší střední třídy... Aspoň že v polystyrénu pod kobercem se nachází poměrně rozměrné dutiny pro uložení různých drobností. Pro náročnější rodinné přesuny se samozřejmě nabízí možnost využití střešních ližin k instalaci objemné „rakve“, za mnohem lepší řešení ale považujeme montáž ochranné svislé mříže za zadní opěradlo, která sahá až po strop. Pak už jen stačí vyjmout krycí plato a zavazadla můžete bez problémů vršit do výšky... Okna od sloupku B dozadu se zvýšeným tónováním se v tomto případě velmi hodí i k tomu, aby znesnadňovala pohled do nekrytého zavazadlového prostoru (u testované špičkové verze Prestige jsou součástí standardní výbavy, u druhé nejbohatší výbavy Comfort je možné je získat za příplatek v paketu Look). Mělké provedení kufru má ale i výhodu, a to v tom, že podlaha v tomto případě přesně navazuje na nákladovou hranu, což výrazně usnadňuje manipulaci s těžšími zavazadly. Hrana se nachází ve výšce 76 cm nad zemí, což je na SUV solidní hodnota, stejně jako průchozí výška pod zcela otevřenou zadní výklopnou stěnou 188 cm. Co se týče rozměrů samotného kufru, jeho šířku mezi zadními podběhy jsme naměřili solidních 100 cm, na délku má průměrně kolem 93 cm a hloubka pod krycím platem v tomto provedení činí jen 45,5 cm. Za levým zadním podběhem se nachází praktická prohlubeň vhodná např. na odložení pouzdra s povinnou výbavou (viz foto), na pravém bočním plastovém panelu (který nese krycí plato) je umístěna elektrická zásuvka, vhodná např. k zapojení cestovní chladničky. Nechybí ani háčky na zavěšení igelitek s nákupem, jsou ale hodně malé, a tedy nepříliš praktické.  Postrádali jsme ale otvor v zadním opěradle na protažení vaku s lyžemi, který by podle našeho názoru měl být u SUV být samozřejmostí. Bohužel ale ani nový Duster nelze získat ani se zadní středovou loketní opěrkou, která je pro toto praktické řešení podmínkou... Po sklopení zadního opěradla vzniklá prodloužená plocha není zcela rovná, ale naštěstí se na ní nevytváří žádný nepraktický schod.

Příjemné svezení

Ani první generace Dusteru nejezdí špatně, ale nástupce je na tom ještě o dost lépe. Podvozková platforma s rozvorem 2,67 m a doširoka rozkročenými oběma nápravami byla převzata od předchůdce bez nějakých zásadních změn, mezigenerační pokrok je ale i tak citelně znát. Kromě nového naladění pružin a tlumičů a zavedení o palec větších kol se na jízdních vlastnostech nového Dusteru pozitivně projevilo zejména hojnější použití vysokopevnostní oceli na karoserii, které vedlo ke zvýšení její pevnosti a odolnosti vůči kroucení.  A určitě nesmíme zapomenout ani na nový elektromechanický posilovač řízení, který nahradil dřívější čistou hydrauliku. Nový posilovač totiž pracuje s proměnnou účinností – při otáčení volantem na místě či velmi pomalém pohybu vozu je jeho asistence mnohem citelnější, než dříve, což ocení zejména ženy či starší řidiči. Po rozjezdu se jeho aktivita naopak výrazně snižuje a v dálničním tempu je zřejmě zcela nefunkční. Výsledkem je optimální stav, kdy za jízdy má řidič má ve volantu žádoucí pocit pevnosti a jistoty. Zpětné vazby od předních kol celkem pochopitelně není moc, to ovšem můžete kritizovat u cca 90 % současné automobilové produkce... S prací brzd jsme vzhledem k nabízené dynamice a hmotnosti vozu byli spokojeni, byť zadní kola zpomalují pouze bubny. Subjektivně je totiž účinnost brzdového systému při běžném stylu jízdy plně dostatečná a odezva na sešlápnutí brzdového pedálu dostatečně progresivní, že zpomalování lze dobře dávkovat.  Řazení testované verze 1.5 dCI také vůbec není špatné. Řadicí páka má sice v podélném směru trošku delší krok, v kulise se ale pohybuje precizně a jednotlivé rychlosti zapadají příjemně přesně a pevně, tedy bez pocitu protivné „gumovosti“. Osvědčená naftová patnáctistovka 1.5 dCi v nejvýkonnější verzi s 80 kW (110 k) a 260 N.m již při 1750 ot./min je pro Duster jednoznačně nejlepší (a pochopitelně i nejdražší) volbou. A pokud se rozhodnete pro pohon všech kol (který měl i testovaný exemplář), platí to dvojnásob. Po krátkém zaváhání, nezbytném pro pořádné natlakování turbodmychadla, tento naftový agregát vozu propůjčuje slušné pružné zrychlení, i když akcelerace z 0 na 100 km/h za rozvážných 12,4 s signalizuje, že se rozhodně nejedná o žádného divocha. Jestliže se s autem rozjíždíte na rovině či dokonce z kopce, je nejlepší na ultrakrátkou jedničku (v terénu supluje redukci) rovnou zapomenout. I na dvojku se totiž auto rozjíždí naprosto ochotně, a tak je na silnici jednička ve smysluplné záloze pro snadný rozjezd do příkrého stoupání či při vlečení přívěsu či plného využití užitečné hmotnosti. Od třetího až po šestý převodový stupeň už jsou přeskoky mezi rychlostmi větší a při dálničním limitu na šestku tak motor točí akceptovatelných 2700 ot./min. Zejména na dálnici posádka ocení mezigeneračně zásadně zlepšené odhlučnění kabiny. Výrazně štědřejší použití tlumicích hmot i mírně zesílená skla předních dveří jsou opravdu znát. V novém Dusteru totiž můžete i při jízdě českým rychlostním dálničním limitu (nebo i mírně nad ním) s ostatními cestujícími konverzovat nezvýšeným hlasem. Motor totiž na nejvyšší rychlostní stupeň skoro není slyšet a taky hladina valivého a aerodynamického hluku v kabině ve srovnání s předchůdcem citelně poklesla. Neméně podstatný je fakt, že i v takto svižném tempu se auto chová naprosto jistě a klidně a není ani přehnaně citlivé na boční vítr. Vzhledem k nepříliš aerodynamické karoserii a aerodynamicky nevýhodné velké světlé výšce (což jsou ovšem vrozené „dálniční“ nevýhody všech SUV a crossoverů) je to cenný konstruktérský úspěch. 

Svižně, ale s rozumem

A jak se nový Duster projevuje, když se snažíte o ostřejší tempo na členité silnici? Pokut tak činíte s rozumem, auto vyhoví. Jestliže ale začnete „tlačit na pilu“ důrazněji, karoserie se v  zatáčkách začne dost naklánět a při ostrém brzdění dochází k výraznému ponořování přídě. Samozřejmě se také začne hlásit poměrně výrazná nedotáčivost, na kterou začne možná až příliš časně reagovat stabilizační systém. I u druhé generace Dusteru prostě platí, že s ním samozřejmě lze jezdit svižně, ale v rozumné míře. Na nějaké sportovní hrátky toto auto samozřejmě není stavěné, což ovšem vůbec nemyslíme jako nějakou kritiku, protože je to zcela pochopitelné. Řidič i ostatní cestující tohoto SUV totiž mnohem více ocení jinou přednost tohoto podvozku – velmi dobrý jízdní komfort. Dokonce i na větším z dvojice rozměrů dodávaných kol (pneu 215/60 R17, základem je 215/65 R16) ) se nový Duster přes většinu děr, prasklin, propadlých kanálových vpustí a dalších „lahůdek“ českých silnic a dálnic přenáší s obdivuhodným přehledem a nepříjemné rázy k posádce doléhají opravdu jen výjimečně, při překonávání výtluků velikosti „pastí na mamuty“. Při jízdě po městě řidič ocení slušný výhled přes přední sloupky, směrem šikmo dozadu už to ale taková sláva není. Také stopový průměr otáčení 10,15 m není zrovna malý, jde ovšem na vrub poměrně dlouhého rozvoru náprav 2,68 m. A jak na tom byl testovaný Duster 1.5 dCi/80 kW 4x4 se spotřebou paliva? V průběhu testu (se stále zapnutým ekonomickým jízdním modem 2WD) jsme dosáhli průměru 6,9 l/100 km. Celkem rovnoměrně přitom byly zastoupeny jízdy po městě, silnici i v dálničním provozu a většinou jsme se pohybovali na hranici daných rychlostních limitů, takže rozhodně nešlo o žádné eko-rally. Při rozváznějším jízdním stylu tak není nereálné průměrný apetit udržet okolo 6,5 l/100 km. Při slušném objemu palivové nádrže 50 l tak nový Duster nabízí solidní jízdní dojezd bez potřeby tankování. 

Prostě povedené auto

Když bychom tedy měli naše zkušenosti s týdenním soužitím s vrcholnou verzí nového Dusteru krátce shrnout, budou výrazně převažovat pozitiva. Všestranný mezigenerační posun vpřed je u tohoto vozu opravdu výrazný, přitom nárůst jeho ceny minimální. Žádný z konkurentů prostě nedovede nabídnout tak příznivý poměr ceny, výkonu, výbavy a užitné hodnoty, jako Duster. Pokud bychom měli vypíchnout nejdůležitější přednost tohoto nového poloterénního Rumuna, bylo by to zásadní zlepšení jízdního komfortu i citelné vylepšení dílenského zpracování, nemluvě o opravdu sympatickém vnějším i vnitřním designu (i když je fakt, že toto hodnocení je možno považovat za subjektivní). Řekněme to tedy ještě jinak – z hlediska automobilového trhu se nový Duster ve srovnání se svým předchůdcem posunul z kategorie čistého low-endu směrem ke skromnější části mainstreamu. Jako hlavní (a vlastně jedinou výraznější) nevýhodu tohoto vozu musíme uvést relativně skromnou nabídku vnitřního i zavazadlového prostoru (ve srovnání s většinou konkurenčních SUV segmentu C). Konkurence je ovšem zcela zásadně dražší v řádu mnoha desítek až stovek tisíc Kč, takže tento nedostatek Dusteru vlastně považujeme za plně ospravedlnitelný. Závěrem ještě upozorňujeme, že naše dojmy z jízdy v náročném terénu se stejnou verzí nového dusteru naleznete v článku z 24. ledna letošního roku.

Roman Poláček

Galerie