Home page    Historie    Modely    Prototypy    Tuning    Sport    Testy    Technika    Informace    Srazy    Kontakt    Naši partneři    Manuály    Stránky členů    Diskuzní forum    Členská sekce

Renault Talisman 1.6 dCi 160 EDC Intens - skutečně šťastná volba? (I. díl)

Nový velký sedan Renault se v Evropě stal jednou z nejvýznamnějších automobilových novinek loňského roku. Vůz nabízený pod novým jménem Talisman by měl Renaultu získat řadu nových zákazníků v segmentu, kde neprémiové značky v posledních letech spíše paběrkují (tedy s výjimkou VW Passat a v poslední době i současné generace Škody Superb). Největší díl koláče segmentu D totiž každoročně ukusují luxusní značky (hlavně německá silná trojka Audi, BMW a Mercedes-Benz) a prosadit se proti nim je pro neprémiové výrobce nesmírně obtížné. V tomto světle je třeba Renault vysoce ocenit za to, že to nevzdal, a to navzdory tomu, že poslední generace Laguny se prodejním úspěchem rozhodně nestala a pofrancouzštěný Korejec Latitude byl v Evropě vysloveně okrajovou záležitostí  (což se ovšem očekávalo, však byl také u Renaltu brán pouze jako přechodné řešení, které ho zachránilo od úplného vyklizení tohoto segmentu). Že nový Talisman bude úplně jiná káva, to bylo jasné již po zveřejnění jeho prvních fotografií a při statické prezentaci se nám tento odhad plně potvrdil. Zodpovědný závěr ale samozřejmě můžeme vyřknout až po důkladném testu a ten nyní přinášíme. A jakou že verzi jsme vyzkoušeli? Domníváme se, že velmi zajímavou: nejsilnější, dvakrát přeplňovaný turbodiesel 160 dCi se samočinnou převodovkou a druhou nejvyšší výbavu Intens bude zájemci o tento vůz volit často. Samozřejmě se jednalo o sedan, jelikož prodej kombíku (kterého se u nás určitě prodá podstatně více než sedanu) se rozběhne teprve v tomto měsíci.

Líbí se a moc!

Ano, hodnocení designu je vždy subjektivní záležitost, ale asi se shodneme na tom, že Talisman patří ve své třídě mezi největší fešáky. Však také budil zaslouženou pozornost všude, kde jsme se s ním objevili a na adresu jeho vnějšího vzhledu jsme vyslechli spoustu pochvalných slov. Líbivé jsou snad všechny Renaulty nové generace, ovšem Talisman je mimořádně atraktivní auto. V případě testovaného exempláře výsledný pozitivní dojem podporovala i elegantní stříbrná metalíza a atraktivní lité osmnáctky. Designérskému oddělení Renaultu se v případě Talismanu podařilo namíchat mimořádně povedenou směs důstojné robustnosti, elegantních křivek a luxusní reprezentativnosti. A nechybí ani náznak vizuální dynamiky, o kterou se stará nejen široce rozkročený postoj vozu na silnici, ale také jeho poměrně malá celková výška, tomu odpovídající nízká boční okna a také hodně skloněné čelní i zadní sklo. Na bocích vozu zaujme zejména elegantní zvlnění zadních partií spodního okraje oken, výrazné světlomety a mohutná žebrovaná maska s obrovským firemním logem. Ta působí opravdu sebevědomě. Za největší designovou lahůdku ovšem považujeme řešení zádě s efektně vytaženou odtrhovou hranou na víku zavazadlového prostoru a jedinečným tvarem širokých zadních svítilen. Vidět je zářit do tmy je vážně zážitek! Nějaká výhrady? No, uznáváme, že dlouhá a poměrně vysoká příď na někoho může působit až trochu těžkopádně a mohutné diodové „hokejky“ pod světlomety také nemusí sednout každému. Nás trochu vizuálně rušil prudce zahnutý boční okraj kapoty motoru směrem k rohu světlometu. Asi to tak ale musí být, protože pokud by kapota plynule pokračovala směrem šikmo dopředu až ke středu světlometu, přední blatník by nad ním vytvářel velmi ostrou plechovou špici, která by zřejmě mohla ohrozit sraženého chodce…

Útulný luxus

Co dnešní zákazník očekává od kabiny moderního vozu střední třídy? Samozřejmě kvalitní dílenské zpracování, hodnotné materiály, povedenou ergonomii ovládacích prvků a v neposlední řadě dostatek prostoru ve všech směrech. Poté, co jsme Talisman důkladně prozkoumali a vyzkoušeli, můžeme zodpovědně prohlásit, že všechny tyto požadavky splňuje. Pečlivé dílenské zpracování je patrné již na karoserii (malé a naprosto stejnoměrné spáry mezi jejím pevnými a pohyblivými díly) a v interiéru tomu není jinak. V tiskové zprávě Renault uváděl, že na dolaďování kvality dílenského zpracování předsériových exemplářů se podíleli i odborníci Mercedesu tak, aby všechny případné nedokonalosti byly důsledně vychytány ještě před rozjezdem běžné sériové výroby. No, zřejmě se to podařilo, protože v kabině jsme nenalezli žádné špatně slícované díly, v důsledně odhlučněném interiéru se za jízdy neozýval ani náznak nějakého pazvuku a dojem důvěry budil již důstojný tlumený zvuk při zavírání dveří. Starší velké francouzské vozy se vyznačovaly tím, že jejich přístrojová deska se vůči podlaze kabiny nacházela až příliš nízko (viz třeba poslední generace Laguny). Velice jsme si libovali, že u Talismanu už tomu tak není, což prospívá jak prostoru pro nohy řidiče a spolujezdce, tak i pocitu bezpečí a ochrany posádky. Není to ovšem pouze zásluha polohy, ale i celkové mohutnosti desky, aniž by ovšem posádce jakkoliv překážela. To samé lze říci o rozumně široké středové konzole, která je v místě napojení na přístrojovou desku spojena šikmými vyvýšenými plochami, o které se lze celkem pohodlně opřít koleno. Horní polovina desky je tvořena měkčeným plastem s naznačenými falešnými švy a kvalitně provedenou ozdobnou lištou zdařile imitující dřevo. Snad jen plast na spodní polovině desky působí trošku lacinějším dojmem, ale příliš si toho nevšimnete, zvláště když je od vyšších partií oddělen pruhem s efektním barevným ambientním osvětlením.  Jeho odstín si dokonce můžete zvolit z několika možností v menu palubního počítače.

Jen ty nejlepší dojmy v nás zanechal tříramenný volant se širokým rozsahem výškového i podélného seřízení. Má příjemně silný (a dole mírně zploštělý) věnec čalouněným kvalitní kůži, který má v průměru jen 370 mm, což jsme rovněž kvitovali s povděkem – na velká „kormidla“ si totiž nepotrpíme ani v tomto segmentu. No, když to shrneme, tak je opravdu radost se takového volantu dotýkat! Na jeho ramenech přitom není přetlačítkováno, takže orientace v jednotlivých funkcích není nijak zvlášť náročná. Ovládání dobře hrajícího rádia je totiž i nadále řešeno na zvláštním panelu, připevněném na sloupku řízení vpravo pod volantem. Přístrojový štít je řešen podobně jako u Espacu a Kadjaru. Centrem dění je tedy opět středový analogový otáčkoměr, uvnitř kterého se nachází digitální ukazatel okamžité rychlosti. Teploměr chladicí kapaliny a palivoměr jsou uloženy po stranách.  Design stupnice centrálního „budíku“ lze ovšem díky použité vyspělé zobrazovací technologie pomocí menu v palubním počítači měnit, takže místo sportovního ručičkového otáčkoměru můžete po přepnutí do režimu Eco získat třeba jeho „ekologickou“ obdobu, jejíž zelená stupnice ukazuje optimální míru využívání potenciálu motoru z hlediska spotřeby (a tedy i emisí CO2).

Jak velí nejnovější trendy, středový panel vyplňuje rozměrný dotykový displej, který v sobě koncentruje spoustu funkcí – kromě zobrazování navigace a rádia se skrze něj ovládá spousta dalších funkcí, vč. nastavení jízdního režimu dle přání řidiče. Více napoví naše fotografie (samozřejmě opatřené popisky). Páka voliče samočinné převodovky (manuální skříň s trojicí pedálů Renault k této verzi vůbec nenabízí) nás potěšila nejen svým příjemným tvarem, ale hlavně tím, že její sekvenční ovládání (tedy dotykové „ťukání“ pákou rovně vpřed či vzad se samočinným vracením do výchozí polohy) je zde řešeno logicky. To znamená, že vyšší rychlostní stupně se volí dozadu směrem k řidiči, naopak nižší směrem od něj. Ač je to k nevíře, většina aut se sekvenční změnou rychlostí automatické převodovky to má přesně obráceně... Jak je u moderních Renaultů již dávno běžné, startuje se pomocí tlačítka na přístrojové desce, přičemž startovací kartu není třeba zasunovat do štěrbiny v přístrojové desce, stačí ji mít kdekoliv u sebe. Elektrická parkovací brzda ovládaná tlačítkem je dnes ve střední třídě již samozřejmostí, takže ctitelé její tradiční mechanické verze olvládané pákou mají prostě smůlu… Naopak potěšeni jsme byli otočným ovladačem před ní, kterým lze volit funkce multimediálního systému, pokud by se vám jeho ovládání dotykem prstu přímo na displeji již zprotivilo.

A co se nám u pracoviště řidiče Talismanu nelíbilo? V prvé řadě to, že přes dotykový displej se ovládá i ventilátor klimatizační soustavy. Toto podle nás není praktické řešení, protože řidiče příliš rozptyluje (svůj zrak musí chtě nechtě přeorientovat ze silnice směrem dolů doprostřed). Pokud by mohl jen po paměti nahmatat třetí kruhový ovladač na středovém panelu, bylo by to mnohem  bezpečnější řešení. Také nás trochu překvapilo, že vůz řidiči nenabízí manuální změnu převodových stupňů také "pádly" pod volantem. Renault zřejmě usoudil, že se jedná o příliš „sportovní“ řešení, které se k takto komfortně pojatému sedanu nehodí. A ještě s jednou věcí se musíte smířit – na dotykových plochách displeje i jeho černém rámečku (na kterém se po pravé straně nachází řada dotykových ovládacích plošek) se neustále budou objevovat vaše mastné otisky prstů. Vypadá to nehezky, ale nedá se s tím dělat nic víc, než tuto plochu alespoň občas přetřít jemným hadříkem (nejlépe napuštěným nějakým vhodným čisticím prostředkem).  Tento problém se ale samozřejmě týká všech moderních vozů s tímto druhem ovládání... Základní menu systému R-Link2 je poněkud roztříštěné, takže než naleznete patřičnou funkci, někdy to chvíli trvá. Ještě štěstí, zde nechybí přímá „opravná“, nebo chcete-li návratová funkce. Naše poslední „interiérová“ výtka míří na plastový výsuvný head-up displej, na kterém se v zorném poli řidiče promítá okamžitá rychlost vozu a také míjené dopravní značky. Vzhledem ke své vyšší postavě na něj autor tohoto testu skoro vůbec neviděl, jeho sklon vůči přístrojové desce ale bohužel nelze nijak seřizovat…

Pohodlí a prostor

Přední široká sedadla jsou opravdu mimořádně pohodlná, člověk do nich zapadne jako do nějaké domácí klubovky. Míra boční opory je přitom zcela dostačující a zalíbilo se nám i čalounění provedené kombinací kůže (boční polšťářování) a příjemné tkaniny připomínající manšestr (středové partie). Zpočátku jsme odhadovali, že vysocí lidé s dlouhými zády budou postrádat delší opěradlo (skutečně je o pár cm kratší, než bývá u konkurentů obvyklé), ale k našemu překvapení jsme ani při delších jízdách nedostatečné podepření lopatek problém nepocítili, a to autor článku měří 187 cm. Testovaná výbava navíc řidičovu sedadlu kromě vyhřívání dopřává i plně elektrické ovládání a dokonce masážní systém. Při delším cestování velmi příjemná záležitost… 

Nadmíru pohodlně se sedí i na zadním sedadle, které není přehnaně „utopené“, takže sedák slušně podpírá stehna. I ona se chlubí ideální tuhostí výplní a výborně zvoleným sklonem sedáku i opěradla. Přístupnost zadních míst je rovněž v pořádku, úhel otevření dveří ani vzdálenost mezi středovým sloupkem a zadním sedákem nezavdávají příčinu ke kritice. Ještě jsme se nezmínili o výplních dveří, které působí velmi luxusním a hodnotným dojmem, takže výborně ladí s přístrojovou deskou. I jejich horní partie jsou u všech dveří vyrobeny z měkčeného plastu a v případě testovaného vozu byly zdobeny kůži čalouněnými plochami s kontrastním ozdobným stehováním. Nad vnitřními klikami, které jsou vyrobeny nikoliv z plastu, ale ze skutečného kovu, se hrdě táhnou ozdobné lišty s dřevěným vzhledem, které navazují na ty zdobící přístrojovou desku. Že na konstrukci dveří Renault rozhodně nešetřil je patrné i na jejich velmi důkladném těsnění, měkce polstrovaných loketních opěrkách a na černých  plastech, které kryjí vnitřní stranu rámů oken. Nechybí ani další precizně zpracované detaily bez náznaků jakéhokoliv nevhodného šetření – např. výklopná střešní madla mají důkladně tlumený pohyb do přiklopené polohy, make-up zrcátka jsou osvětlená speciálními lampičkami a stěny odkládacích schránek jsou opatřeny umělým semišovým povrchem.

Od velkého komfortně pojatého auta zákazník pochopitelně očekává také velkorysý vnitřní prostor a ani v této oblasti Talisman nezklame. Například v úrovni loktů řidiče a spolujezdce jsme naměřili vnitřní šířku 151,5 cm, a když si 187 cm vysoký muž komfortně nastaví své sedadlo vůči volantu a pak se posadí „za sebe“, před koleny mu ještě směrem k přednímu opěradlu zbývá deseticentimetrová mezera. Problém jsme neměli ani s místem pro hlavu, ovšem k jejímu dotyku se stropem nám chyběl jediný centimetr (verze Grandtour s mírněji klesající střechou na tom bude určitě lépe). Trochu horší to je s prostorem mezi hlavami pasažérů a okraji stropnice, protože boční okna jsou směrem vzhůru hodně klenutá a to samé lze říci o hodně klenutém příčném profilu střechy a mohutných sloupcích. Co se týče nabídky odkládacích prostorů v kabině, Talisman nenadchne (však to také není žádné MPV), ale rozhodně ani nezklame – schránky před spolujezdcem a pod střední loketní opěrou mezi předními sedadly mají slušný objem, trochu horší to je s praktičností nevelkých odkládacích kapes ve dveřích.

Ve druhém, závěrečném pokračování našeho testu se u sedanu Renaultu Talisman 1.6 dCi 160 EDC Intens zaměříme na zavazadlový prostor, naše jízdní dojmy a samozřejmě nebudou chybět ani podrobné technické údaje. Chystáme jej na konec tohoto měsíce.

(15.5. 2016)

Roman Poláček

Galerie