Renault Clio R.S. 16 - podrobné informace a pohled do zákulisí vývoje

Studie nové, superostré verze Clia R.S. s manuální převodovkou by se příznivcům malých hot-hatchů určitě moc líbila. Dočkají se?

Jak jsme Vás již informovali, Renault Sport připravil nesmírně atraktivní studii superostré verze hot-hatche Clio R.S. Jeho první uniklou fotografii jsme přinesli již 23.5., to ale ještě k tomuto vozu nebyly k dispozici prakticky žádné oficiální informace, pouze jen jedna uniklá fotografie. A těch pár dohadů, co kolovaly po internetu se nakonec ukázaly jako nepřesné či přímo nepravdivé. Jaká je tedy skutečnost? Tak v první řadě musíme poopravit označení tohoto famózního stroje – k běžné zkratce R.S. (Renault Sport) totiž nepřidává zkratku „KZ 01“, ale jen číslici 16. Celé označení tedy správně zní „Renault Clio R.S. 16“. Výstavní premiéra skutečně proběhla na nedávné Velké ceně Monaka, nejednalo se však pouze o oslavu návratu Renaultu do seriálu F1, nýbrž také o oslavu čtyřicetiletého výročí založení divize Renault Sport.

Jak to všechno začalo

Jak už to tak někdy bývá, na začátku byla možná trochu šílená, ale přesto skvělá myšlenka – postavit Clio RS, které by bylo poháněno kompletním pohonným ústrojím Méganu R.S. 275 Trophy-R! Tedy tou nejlepší technikou, kterou má divize Renault Sport v současnosti k dispozici. Osadit menší (a tedy podstatně lehčí) karoserii dvoulitrovým turbomotorem s výkonem 275 k a točivým momentem 360 N.m je jistě vynikající nápad, zvláště když s tímto čtyřválcem spolupracuje manuální šestistupňová převodovka a samosvorný diferenciál! Ovšem realizace takové přestavby nebyla vůbec snadnou záležitostí, protože na původním Cliu R.S. bylo nezbytné provést spoustu zásadních i menších konstrukčních změn. Přesto celý vývoj a stavbu tohoto skvostu „kouzelníci z Dieppe“ zvládli za pouhých 5 měsíců!

Projekt odstartoval v říjnu 2015, když na poradě vedení divize Renault Sport jeho vedoucí Patrice Ratti vyzval své podřízené k „brainstormingu“, jak nejlépe oslavit čtyřicet let trvání tohoto slavného oddělení Renaultu. Inženýr Christophe Chapelain upozornil, že šasi Clia R.S. by s patřičnými úpravami klidně zvládlo i třistakoňový motor. Všichni si prý tehdy vzpomněli na úžasné Clio V6 s motorem před zadní nápravou. Tentokrát ale bylo cílem postavit vůz se zachováním jeho původní koncepce pohonné soustavy, tedy motorem uloženým vpředu napříč a pohonem předních kol. Výrobní náklady při případné malosériové produkci totiž měly zůstat na akceptovatelné výši, takže bylo nezbytné využít maximum již existujících dílů. Malý tým inženýrů tehdy dostal pouhý měsíc na to, aby provedl předběžné studie, zda-li je vůbec možné motor a převodovku z Méganu R.S. pod kapotu Clia R.S. „nacpat“. Poté, co přišla kladná odpověď, se projekt rozjel na plné obrátky. Času bylo opravdu málo, protože na přání viceprezidenta Renaultu pro marketing Michaela van der Sande se premiéra Clia R.S. 16 měla odehrát již 27. května 2016 na Velké ceně Monaka! Šéf Renaultu Sport Patrice Ratti a technický šéf divize Renault Sport Cars Thjierry Landreau se nakonec rozhodli, že se do tohoto poněkud šíleného podniku jejich divize pustí, pokud tedy jejich záměr posvětí nejvyšší vedení automobilky, samozřejmě. K tomu ovšem došlo až koncem prosince, a to včetně požadavku na premiéru na VC Monaka. Takže odborníkům z Dieppe na realizaci jejich úžasného nápadu skutečně zbývalo pouhých 5 měsíců! Zodpovědným vedoucím celého projektu tohoto vozu, které dostalo označení Renault Clio R. 16, se stal Francois Ratinet.

Náročná konstruktérská výzva

Malý tým špičkových sportovních inženýrů divize Renault Sport Cars a Renault Sport Racing se do práce na tomto ambiciozním projektu vrhl samozřejmě hned počátkem ledna 2016 – už se nesměl ztratit ani jediný den! Realizace celého úkolu byla svěřena tvz. předběžné konstruktérské skupině, která má v divizi Renault Sport na starosti předprodukční stavbu prototypů budoucích sériově vyráběných sportovních modelů. Vedl ji Maurizio Suppa, inženýr specializující se na navrhování prototypů. Již provedené předvývojové studie jasně ukázaly, před jakými největšími výzvami tvůrci stojí. Prvním zásadním úkolem bylo správné umístění pohonného agregátu do malé karoserie a to včetně manuální šestistupňové převodovky, se kterou je dvoulitrový agregát Méganu R.S. spojen. Cílem také bylo, aby při tom nedošlo k nežádoucímu omezení rejdu předních kol a tím pádem ke zvětšení poloměru otáčení vozu. Neméně obtížné bylo zajistit tomuto poměrně velkému pohonnému ústrojí v malém motorovém prostoru dostatečné chlazení. K zavěšení motoru do karoserie nakonec posloužily upravené díly z modelů Mégane, Kangoo a Espace. Příď karoserie Clia R.S. musela být upravena tak, aby k chladicí soustavě motoru umožnila přístup dostatečného množství vzduchu. Samozřejmě byly použity simulace na počítači. Bylo rovněž třeba vyvinout zcela nový výfukový systém. Na jeho vývoji se podílel i výfukový specialista Akrapovič. Ten se postaral o dvojici samostatných koncových tlumičů s koncovkami, které vydávají opravdu působivý zvuk. Velmi náročný úkol bylo „naučit“ komunikovat a spolupracovat řídicí jednotku dvoulitrového motoru z Méganu R.S. se zbylou elektronikou Clia R.S., protože obě soustavy používají odlišnou architekturu. A například data z motoru jsou nezbytná pro správnou práci systémů ABS a ESP…

Návrh a vyladění podvozku byl svěřen Pascalu Auffréremu, který má v divizi Renault Sport podvozky na starosti již 35 let. Při práci na novém superostrém Cliu se mohl opřít o své zkušenosti jak při stavbě rallyových vozů v 90. letech, tak i produkčních modelů divize Renault Sport. Tento odborník totiž navrhoval všechny podvozky sportovních prodejních modelů Renaultu již od Clia RS II. generace. Nejnáročnější byl návrh přední nápravy, která musí na silnici spolehlivě přenášet silnici točivý moment až 360 N.m, a přitom ho co nejméně pouštět do řízení, resp. do volantu. Práce začala návrhem nových tyčí řízení a poté pokračovala konstrukcí nových čepů kol. Tyto díly byly nakonec kvůli potřebě minimalizace neodpružených hmot vysoustruženy z bloku hliníku. Na vozu jsou použity seřiditelné tlumiče z Méganu R.S. 275 Trophy-R a stejný původ mají i brzdy s ocelovými kotouči o průměru 350 mm. Zadní náprava s vlečenými rameny spojenými torzní příčkou byla převzata ze soutěžní verze Clia R.S. s označením R3T, protože je opatřena několika přídavnými výztuhami. Ve srovnání s běžnou zádní nápravou má díky tomu o více než 50 % větší torzní tuhost a to je přesně to, co bylo třeba i v případě verze R.S. 16. Snadná nebyla ani instalace devatenáctipalcových kol do karoserie, která byla původně navržena maximálně pro osmnáctky. Použité velké brzdy by se ale do menších kol nevešly. Jediným možným řešením tedy byla úprava podběhů a výrazné rozšíření blatníků, včetně zvětšení jejich výřezů a lemů. Z vrcholného Méganu byl převzat i lithium-ion akumulátor, který ve srovnání s běžnou baterií ušetří 15 kg. O ty se odlehčí přední náprava, což je samozřejmě velmi důležité pro omezení nežádoucí nedotáčivosti vozu v ostře projížděných zatáčkách.

Atraktivní design samozřejmostí!

Upravené výřezy blatníků jsou kryty výraznými, ale velmi slušivými kompozitními lemy, které vůz podstatně rozšiřují – oproti běžnému Cliu R.S. je verze R.S. 16 šírší o 6cm. Tato změna musela být provedena citlivě, protože atraktivní vzhled je jedním z prioritních úkolů při vývoji každého modelu divize Renault Sport. O to se stará speciální designérské oddělení Renaultu Sport vedené Ericem Diemertem a nejinak tomu bylo i v případě Clia R.S. 16. Nejnáročnější bylo nové široké lemy blatníků co nejlépe sladit s okraji obou párů bočních dveří. Velmi nápadnou úpravou prošla také záď vozu, na které přibylo mohutné přítlačné křídlo nad zadním oknem. Změnou prošel také difusor pod zadním nárazníkem, jehož sériové provedení bylo vyměněno za účinnější verzi používanou v pohárových okruhových závodech Clio Cup. Změny byly samozřejmě důkladně testovány v aerodynamickém tunelu. Zde se prokázalo, že například při rychlosti 200 km/h přídané zadní křídlo generuje přítlak na zadní kola 40 kg. Celá práce na karoserii Clia R.S. 16 se hned napoprvé velmi zdařila, takže když byl pak prototyp předveden Laurensi van den Ackerovi, šéfdesignérovi Renaultu, provedl na něm jen pár detailních změn.

Opravdovou lahůdkou verze R. S. 16 je přední světelný podpis, jehož diody vytváří šachovnici známou ze startovacích vlajek automobilových závodů i znaku divize Renault Sport. Tyto nové diodové svítilny denního osvětlení jsou zasazeny v novém předním nárazníku. O zajištění dostatku chladicího vzduchu pro motor (hlavně pro jeho velký chladič stlačeného vzduchu) a přední brzdy se starají nejen velké vstupy vzduchu, ale také speciální seřiditelný spoiler na jeho spodním okraji.

Důkladné testování

Úplně první praktické testování Clia R.S. 16 proběhlo v pátek 1.dubna 2016 na slavném okruhu Montlhéry. Díky důkladnému modelování na počítačích se hned ukázalo, že auto je velmi dobře vyvážené. Dalším velkým úspěchem předchozí práce konstruktérů byl plně uspokojivý teplotní režim pohonné jednotky – díky upravené přídi mohl i dvoulitrový motor v malém motorovém prostoru dobře dýchat. Však také již před praktickými jízdami první prototyp absolvoval testy ve výkonné klimatické komoře. Ty dostali na starost stejní inženýři, kteří pracovali na modifikacích nutných pro Mégane R.S. Trophy-R – Jéan-Sébastien Robert a Fréderic Laurent. Hned druhý den po prvních jízdních zkouškách začalo ladění podvozku, které probíhalo na testovacím okruhu vývojového centra Renaultu v Aubevoye. Zde nejostřejší Clio změřilo síly s připravovanými prototypy produkčních modelů.

Zatím bylo Clio R.S. 16 postaveno pouze ve dvou exemplářích: žlutý byl premiérově vystaven v Monacu, zatímco černý kousek posloužil k dalšímu testování. Nakonec byly zvoleny pneumatiky Michelin Sport SP2 a velmi pečlivě se ladily také pružiny, tlumiče a stabilizátory. Zkušební řidič Renaultu David Praschl si pochvaloval, že na okruhu v Aubevoye jsou k této práci vytvořeny ideální podmínky. Na okruhu lze totiž důkladně vyzkoušet všechny možné jízdní povrchy a podmínky, včetně nekvalitních vozovek, nadnášejících horizontů a všech možných rychlých i velmi ostrých zatáček. Naopak na vysokorychlostním oválu se zkoumala jízdní stabilita v rychlostech nad 200 km/h. Specialisté na motor zase kontrolovali gigabyty dat, aby se ujistili, že motor určený původně pro větší Mégane R.S. pracuje i v Cliu přesně tak, jak má. Po třech dnech intenzivního testování byl první prototyp ještě bez definitivních úprav karoserie převezen zpět do vývojového centra v Les Ulis. Zde byl kompletně rozebrán a každý díl prošel pečlivou kontrolou. 28. dubna následovala druhá série jízdních testů, při které se již ladily jen poslední drobné detaily.

Když byl testovací jezdec David Praschl požádán o to, aby krátce vyjádřil své pocity za volantem Clia R.S. 16, označil jej za velmi rychlé auto. Je to zásluha nejen silného motoru v lehké karoserii, ale samozřejmě i výborného podvozku a použití vysoce výkonných pneumatik Michelin. Výrazně větší točivý moment ve srovnání s běžným Cliem R.S. se podařilo velmi dobře zvládnout a využít, takže nedochází k jeho nadměrnému přenosu do řízení a volantu. Však se také vývojový tým Renaultu Sport v této oblasti mohl opřít o více než desetileté zkušenosti při vývoji starších velmi výkonných modelů s pohonem přední nápravy. Praschl také uvedl, že ve srovnání s Méganem R.S. 275 Trophy Clio R.S. 16 díky svým kompaktnějším rozměrům a nižší hmotnosti projevuje mnohem menší míru setrvačnosti v zatáčkách, takže působí agilnějším dojmem a pro řidiče je snadnější najít mez jeho přilnavosti. Agilita a progresivní odezva na pokyny řidiče Clia R.S. 16 je prý podobná, jako u pohárového Clia III Cup, které je mezi závodními jezdci stále velmi oblíbené. Na výborné úrovni je prý také jízdní stabilita a efektivita brzd. Praschl své dojmy zakončil tím, že Clio R.S. si cení hlavně pro obrovskou porci zábavy za volantem, které poskytuje svému řidiči.

Bude, nebude?

Co dodat? Stejně jako spousta nadšených příznivců divize Renault Sport si myslíme, že nové Clio R.S. 16 by se určitě mělo objevit v sériové výrobě! Vždyť produkce skvostného Méganu R. S. se neodvratně chýlí ke konci a jeho nástupce se pravděpodobně objeví až někdy v první polovině roku 2018. A doteď ani není jisté, že se bude nabízet i s manuální převodovkou! Přitom její absence u současného běžného Clia R.S. je u milovníků hot-hatchů terčem neustálé kritiky. Renault zatím s Cliem R.S. evidentně testuje odezvu veřejnosti a případný zájem potenciálních zákazníků. A první reakce odborné i laické veřejnosti jsou mimořádně příznivé, což ale určitě není žádné překvapení. Renault budoucí alespoň malosériovou výrobu této sportovní lahůdky zatím nepotvrdil, ale ani nevyloučil. Vzhledem k množství potřebných úprav by se určitě nejednalo o žádnou láci, ale zájemců by se i tak našlo dost a dost. Fanouškům ostrých Renaultů tedy nezbývá nic jiného, než se modlit a doufat, že si tento famózní stroj budou moci v dohledné době koupit…

Renault Clio R.S. 16 – základní technické údaje

Motor

Typ F4R M 874, vpředu napříč uložený zážehový čtyřválec přeplňovaný turbodmychadlem s mezichladičem stlačeného vzduchu, zdvihový objem 1998 cm3, vrtání a zdvih 82,7 x 93 mm, počet válců/ventilů 4/16, kompresní poměr 8,6:1, největší výkon 201 kW (275 k) při 5500 ot./min, největší točivý moment 367 N.m v rozmezí od 3000 do 5000 ot./min, vícebodové vstřikování paliva, řízený katalyzátor.

Převodové ústrojí

Pohon předních kol, samosvorný diferenciál. Převodovka PK4, šestistupňová s manuálním řazením. Dosažené rychlosti při 1000 ot./min: první stupeň 9,2 km/h, druhý stupeň 14,52 km/h, třetí stupeň 20,39 km/h, čtvrtý stupeň 27,55 km/h, pátý stupeň 34,66, šestý stupeň 41,96 km/h.

Řízení

Hřebenové řízení s hydraulickým posilovačem s variabilním účinkem. Průměr otáčení vozu při plném rejdu 10,93 m.

Nápravy

Vpředu vzpěry McPherson a spodní příčná ramena, oddělené uložení rejdového čepu pro minimalizaci přenosu točivého momentu do řízení. Vzadu náprava ze speciálu Clio R3T (značkový okruhový pohár): vlečená ramena spojená speciálně vyztuženou zkrutnou příčkou.