Naše účast na World Series Renault

Výzva v dopisní schránce

Koncem března mě ve schránce čekala objemná obálka odeslaná z Paříže. Po jejím otevření vypadla pozvánka na sportovní víkend World Series Renault v Zolderu v Belgii se žádostí, zda by Renault Club ČR, jakožto významný Renault club neposkytl na tuto akci veterána na výstavu.

Co bychom neposkytli, když díky Jurovi Boledovičovi máme jeden nádherný exemplář autentické R-osmičky. Navíc sportovní víkend, kde se mělo jet několik závodů a možnost pokochat se novými i staršími závodními Renaulty a slib VIP padokové karty, která nám umožní volně se pohybovat po celém okruhu a jeho sportovním zázemí, byl velkým lákadlem.

Co to vlastně World Series Renault je?

Je to série závodů s mezinárodní účastí, kterých se účastní formule Renault 1,6, formule Renault 2,0, formule Renault 3,5 V6 a také závodní Renault Mégane ve své Mégane Trophy.

Rozhodnutí vyrazit tedy padlo

Možnost účastnit se této akce měli všichni členové našeho klubu, kteří se dostatečně včas přihlásili. V pátek 28.4. se klubový Renault 8 skvěl v celé své nádheře, vyleštěný do posledního kousku karoserie a chromu. Nakládáme na trailer a vyrážíme. Cesta byla dost náročná. Přes to, že Zolder není až tak daleko, v dešti a v noci cesta nabyla nic moc. Navíc jsme se ploužili (skoro) předpisově, takže kilometry na tachometru naskakovaly jen velmi líně. Nakonec po překročení čtvrté hranice vjíždíme do Belgie a po dalších pár desítkách kilometrů přijíždíme na zolderský okruh. Oranžoví ninjové, jak jsme si pokřtili oranžově oděné organizátory nás navigují do VIP zóny a ukazují nám, kam postavit naší osmičku mezi ostatní vystavovaná auta. Na výstavní ploše už na ní čekaly skutečné skvosty, Alpinky 108-610, sportovní Renault 5ky, jedenáctky, ale také Dauphiny, R4 CV, R 15, R 17 a také jedno Colorale. Naše vyšperkovaná osmička byla mezi ostatními skvosty ze svého rodu jediná a o to větší pozornost návštěvníků okruhu přitahovala.

Po vyřízení nutných formalit a přidělení válečných insignií pro spanilé jízdy po okruhu se pouštíme do víru sportovního zápolení.

Renault všude kam se podíváš

Procházeli jsme kolem stanů, které byly různě tématicky zaměřeny. Bezpečnost v současnosti vyráběných Renaultů byla demonstrována na autech rozbitých při skutečných nehodách. Hned vedle byl simulátor nárazu ve 30ti kilometrové rychlosti postavený z karoserie a interiéru Renault 19. Do něj nastupovali usměvaví lidé s výrazem "nám se nic nemůže stát". Z něj pak vystupovali podstatně méně usměvaví lidé s výrazem "žádná sranda, radši se připoutám". O kousek dál byl vystaven Renault 26, tady současná formule 1, se kterou jezdí Fernando Alonso, Giancarlo Fisichella a Heikki Kovalainen. Posledně jmenovaný se nám později postaral o masáž ušních bubínků, když na okruhu předváděl, co R-26 umí. Burácel jen 10 metrů od našeho stanoviště rychlostí 319 km/h.

U kořenů úspěchů

Hned za stanem Formule 1 byl maxistan historických sportovních vozidel Renault. Jemu vévodily tací velikáni jako Renault RS-01, první formule 1 Renaultu vybavená šestiválcovou patnáctistovkou opatřenou turbem o výkonu 550 k, se kterou jezdili v roce 1977-1979 Jean-Pierre Jabouille a René Arnoux. RS-01 byla první formule vybavená turbomotorem a také první, která s takovým motorem bodovala. Hned vedle stála Alpine A442 přeplňovaným agregátem V6 o objemu 1997 ccm o výkonu 500k a maximální rychlostí 360 km/h, která přinesla Renaultu vítězství v roce 1978 ve 24-hodinovém závodě Le Mans. Kouzelná kartička volného přístupu zafungovala, takže za chvilku jsem se oběma unikáty kochal zblízka a dostalo se mi té cti vychutnat si zvuk motoru doslova z několika centimetrů. Škarohlídy ujišťuji, že dosud slyším.

V blízkosti těchto skvostů stály pyšně ralleyové nebo okruhové speciály Renault 5 Maxi Turbo, Renault 5 Turbo, Renault 11 Turbo, Renault 21 Turbo, okruhové formule nejrůznějších výkonů a stáří a mezi nimi také Renault NM 40CV z roku 1926, poháněný řadovým šestiválcem o objemu 9000 ccm, který je držitelem rychlostních rekordů z toho roku. Dokázal ujet 50 mil průměrnou rychlostí 190,013 km/h a za 24 hodin 4167,576 km průměrem 173,649 km/h. V tu dobu to byly opravdu nevídané výkony. Temné bublání jeho motoru při volnoběžných otáčkách, kterých je jen 400 za minutu dává tušit, jaká síla se v tomto motoru ukrývá.

Tato všechna auta jsme později viděli v krásné předváděcí akci. Do kokpitů RS-01 usedl Jean-Pierre Jabouille, do Alpine A442 pak René Arnoux, muži velmi zvučných jmen, spjatí nerozlučně se sportovní historií naší značky. Ostatní vozy pak osedlali závodníci jmen neméně známých a vyrazili na trať. Málokomu se dnes poštěstí vidět legendy v plném tempu na vlastní oči. Nám se to poštěstilo.

Vůně benzínu, svištění gum a praskání spoilerů

Bylo zajímavé sledovat závody pořádané oba dva dny. Lehounké juniorské šestnáctistovky pelášily po okruhu jako dospělá auta. Mladí jezdci se po dojezdu do cíle tvářili jako velcí šampióni. Následoval závod formule Renault 2,0. Výkon 190 k dokáže s touto formulí už pěkně zahýbat a tak se bylo skutečně nač dívat. Ještě větším zážitkem pak bylo sledovat formuli Renault 3,5. Monoposty dosahují výkonu 425 k a zrychlení z 0-100 km/h za 2 vteřiny. Tak vypadá líheň budoucích jezdců formule 1.

Samostatnou kapitolou pak byly závody sportovních Méganů v rámci Renault Mégane Trophy. Výkon těchto vozů vybavených tříapůllitrovým šestiválcem se pohybuje kolem 320 k. Poměr hmotnosti a výkonu je velmi příznivý a dosahuje 2,7 kg/k. Samozřejmě, že se jedná o závody siluet, které s produkčními vozy mají jen málo společného. Lépe řečeno, mají s nimi společnou siluetu karosérie. Mohutný šestiválec je umístěn v prostorovém rámu za předními sedadly. Karoserie, nebo snad spíš skořápka je z umělé hmoty. Rámová konstrukce auta připomíná spíše formuli než "osobák". Okruhové Mégany jsou aerodynamicky optimalizované tak aby zajišťovaly co největší přítlak. Kromě nezbytných spoilerů se o něj stará také zcela rovná podlaha a rozměrný zadní difuzor.

Všechny závody byly poměrně dravé a tak nechyběly divácky vděčné souboje, ale ani střety.

Kromě báječného zážitku jsme si odnesli ze setkání příslib užší spolupráce s belgickým, švýcarským a francouzským klubem.

Dost ale bylo slov, více než ty vám atmosféru přiblíží obrázky v galerii.

Viktor Kazda